Ráno přiváží cateringová firma do jurty lesní školky pytel piškotů, mandarinky a krabicové mléko. Mandarinky je nutné oloupat předem u kamen, protože v lese to při mínus pěti stupních vážně nejde. Mléko rovnou zůstane v jurtě. Kdo by je venku v mrazu pil? Děti po ranním přivítání berou batůžky a vyrážejí do bukového lesa s potokem. V kruhovém “lesním křesle” z větví se usadí ke svačině. Každý dostává příděl piškotů a mandarinek. Kdyby to bylo na rodičích, dali by svému dítěti do krabičky něco mnohem výživnějšího a vhodnějšího do studeného počasí. Ale bohužel to není možné. Svačinu totiž musí zajišťovat školka prostřednictvím cateringu. Vypadá to absurdně? Ano, ale zároveň je to realita lesních mateřských škol.
Byl to úspěch, když loni v září více než třicet lesních školek mohlo zahájit provoz v rámci Rejstříku škol a školských zařízení ministerstva školství (MŠMT). Přineslo jim to možnost dál vzdělávat své předškoláky, získat finanční příspěvek od státu a ze všeho nejvíc je potěšilo, že získaly konečně uznání kvality. S tím se pochopitelně pojí také kontrola ze strany státu, který dohlíží na dodržování dohodnutých podmínek. Podařilo se, že v naprosté většině podmínek provozu lesní mateřské školy se potkává legislativa s realitou. Až na jednu “drobnost”: stravování.
Lesní mateřské školy mají ve školském zákoně jasně určeno, že nesmějí používat stavbu. Je to taková pojistka proti vykukům, kteří by s dětmi zalezli do nevyhovujících prostor, do lesa se podívali jednou za čas a nazvali se lesní mateřskou školou. Z toho ale vyplývá zádrhel se stravováním. Jídlo totiž není kde skladovat, což znamená buďto jíst jen trvanlivé svačiny (takže třeba piškoty a mandarinky), nebo vozit jídlo do školky třikrát denně v čase jídel. Mateřská škola má totiž povinnost zajistit dětem dvě svačiny a oběd. Vážně musí. Není to jako na základní škole, která musí dětem nabídnout jen oběd. Obecně vzato je to dobře, že stát dává dítěti ve školce tento nárok, který třeba v západní Evropě vůbec není zvykem. Ale v lesních školkách tento benefit bohužel nikdo neocení. Naopak je rodičům líto, že nemohou dávat dítěti svoji zdravou svačinku.
Asi nepřekvapí, že bez stavby nelze v lesní školce ani připravovat jídlo. Takže jediným řešením je zmiňovaný dovoz. Lesní školky se tak dostaly do situace, kdy v širokém okolí hledaly firmy, které jim dopoledne budou vozit svačiny do lesa, pak jim přivezou oběd do jurty nebo maringotky a pak přijedou zase odpoledne s druhou svačinou. A k tomu všemu by měl dětem jídlo vydávat zaměstnanec cateringové firmy, který zodpovídá za to, že je pokrm nezávadný a nesmí se ho tedy nikdo jiný kromě výrobce a dítěte dotknout. I toto opatření je v zájmu bezpečí a zdraví dětí, ale v lesních školkách naráží na to, že ho při veškeré snaze nelze uskutečnit. Takové jídlo by totiž stálo nejméně 500 korun na den pro dítě. A kromě toho nemusí být v blízkosti školky firma s takovou personální kapacitou. Co s tím?
Po půl roce je jasné, že těch třicet lesních školek v rejstříku MŠMT má před sebou neřešitelný problém, který čeká na první kontrolu inspekce a pak může přijít všechna práce se vstupem do rejstříku MŠMT vniveč. A to nikdo nechce. Nechtějí to ani zákonodárci, zástupci státní správy a kontrolních orgánů, což se jasně ukázalo na dvou schůzkách se zástupci Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ).
Setkání s ministrem zdravotnictví a hlavní hygieničkou ukázalo, že si dovedou představit, aby rodiče mohli dávat dětem svačiny do školky. Musí to ale podle jejich názoru přijmout ministerstvo školství, které garantuje ona tři jídla dětem ve školkách. Působilo to jako přehození horkého bramboru, je to ovšem typický problém mezirezortní legislativy. Naštěstí hned druhý den pořádala 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská kulatý stůl, kde se sešli zástupci všech klíčových rezortů a horký brambor už nešlo jednoduše hodit dál.
Výsledkem jednání jsou dva návrhy řešení. A to je dobrá zpráva. Vznikla shoda na tom, co a jak je potřeba legislativně změnit, aby rodič mohl dávat dítěti do mateřské školy jídlo jakéhokoli typu nebo (a to je druhé řešení) pouze do lesní školky. V obou případech je potřeba návrhy projednat s nejvyššími zástupci ministerstva školství. Kroky ALMŠ tedy logicky povedou co nejdříve právě tam.